Zprovoznění raid pole 0 a 1 a bootování z něj. Zde popisuji rozdělení disku i s kořenovým adresářem, tudíž je nejlepší všechny operace provádět např. z nějakého liveCD a pomocí chrootu. Já jsem postupoval nějak takto a navíc jsem přenášel kompletní systém gentoo (taky aby ne, vždyť si ho přeci nesmáznu, když se s ním kompiluju 22 hodin :-) )

Mimo jiné budeme potřebovat balíček raidtools.

Nejdříve si rozdělíme disk např. pomocí programu fdisk (samozřejmě myslím linuxovou verzi :-) ).Budeme předpokládat, že máme dva disky
/dev/hda
/dev/hdc
Proč zrovna hda a hdc? Protože lepšího výkonu dosáhneme, když budeme mít každý disk na svém vlastním datovém kabelu.
Pokud tedy nemáte nastavenou češtinu a fdisk je vám cizí, tak tady drobný výpis :

#fdisk /dev/hda
#Počet cylindrů tohoto disku je nastaven na 24321.
Na tom není nic špatného, ale jelikož je to více než 1024,
může za určitých okolností dojít k problémům s:
1) s programy souštěnými při startu (např. staré verze LILA)
2) s programy pro správu diskových oddílů z jiných OS
   (např. DOS FDISK, OS/2 FDISK)
/*pěkná hláška, kterou ignoruji*/

Příkaz (m pro nápovědu):m
Příkazy
   a   přepne příznak "startovací"
   b   úprava bsd popisu disku
   c   přepne příznak "DOS kompatibilní"
   d   smaže diskový oddíl
   l   vypíše známé typy diskových oddílů
   m   vypíše tuto nabídku
   n   vytvoří nový diskový oddíl
   o   vytvoří prázdný DOSOVÝ diskový oddíl
   p   vypíše tabulku rozdělení disku
   q   ukončí program bez uložení změn
   s   vytvoří prázdný Sun popis disku
   t   změní id diskového oddílu
   u   změní jednotky v nichž jsou vypisovány informace
   v   ověří tabulku rozdělení disku
   w   uloží tabulku rozdělení disku a ukončí program
   x   rozšiřující funkce (pouze pro odborníky)

Dle svého uvážení rozdělte disk, osobně bych doporučoval na desktop jako minimum:
swap
/ (root)
/tmp

Adresář /home bych dle vlastních zkušeností také oddělil. Pro server bych doporučoval zvlášť aspoň tyto :

swap
/ (root)
/home
/usr
/var
/tmp

Tak, pokud máte fdisdkem rozděleno, tak ještě nezapomeňte nastavit ID diskovýcho oddílů na fd/*Linux raid autodetect*/, aby kernel při načítání rozpoznal raid pole. Samozřejme, že oddílu swap necháme jeho ID 82 (Linux swap). Disky nebudeme ještě formátovat.
Řekněme, že máme disky rozděleny nějak takto :

/dev/hda1	/ (root)
/dev/hda2	/tmp
/dev/hda3	swap

/dev/hdc1	/ (root)
/dev/hdc2	/tmp
/dev/hdc3	swap

Zhlediska bezpečnosti a stability používám na systém raid pole 1, na /tmp pak raid pole 0, když se podíváte do sekce Info, tak uvidíte rozdělení mojich dvou disků a zjistíte, že mi na /tmp nezáleží, ale systém mirroruji, nakonec odkládací prostor /mnt/zakladna mám též ve stripingu (chci rychle pracovat, během chvilky si poradit s velkým počtem souborů atd.)
#nano -w /etc/raidtab
/*tyto řádky dopíšeme*/

raiddev                 /dev/md0
raid-level              1
nr-raid-disks           2
nr-spare-disks          0
chunk-size              4
persistent-superblock   1
device                  /dev/hda1
raid-disk               0
device                  /dev/hdc1
raid-disk               1


raiddev                 /dev/md1
raid-level              0
persistent-superblock   1
chunk-size              4
nr-raid-disks           2
nr-spare-disks          0
device                  /dev/hda2
raid-disk               0
device                  /dev/hdc2
raid-disk               1

Pokud nemáme v adresáři /dev zařízení md0, md1, md2, atd., tak je budeme muset vytvořit a to následovně :

#mknod /dev/md0 b 9 0
#mknod /dev/md1 b 9 1
#mknod /dev/md2 b 9 2
#mknod /dev/md3 b 9 3
#mknod /dev/md4 b 9 4
atd.

Teď sestavíme samotné raid pole :
#mkraid /dev/md0
#mkraid /dev/md1

Konečně to formátování (já formátuji na reiserfs) :
#mkreiserfs /dev/md0
#mkreiserfs /dev/md1

Je-li libo jiné filesystémy, tak např. :
#mke2fs		/*pro ext2 fs*/
#mke2fs -j	/*pro ext3 fs*/
#mkfs.xfs	/*pro xfs*/
#mkfs.jfs	/*pro jfs*/

Nemusím snad říkat, že musíte mít k určitému file systému utility pro jeho nastavování i formátování, pro reiserfs potřebujete balíček reiserfsprogs, pro reiserfs4 reiser4progs, pro ext2 (ext3) e2fsprogs, pro xfs xfsprogs atd.

Swap

Určitě si říkáte, co s těma oddílama swap, ty nebudeme zapojovat do raid pole, je to zbytečné, stejného výkonu dosáhneme takto :

#nano -w /etc/fstab
/*tyto řádky dopíšeme (upravíme)
/dev/hda3	none	swap	sw,pri=1	0 0
/dev/hdc3	none	swap	sw,pri=1	0 0

Volby kernelu :

Upozorním, že vše kompilujeme do kernelu a né jako modul!

kernel 2.4.x :

Multi-device support (RAID and LVM) -->
	Multiple devices driver support (RAID and LVM)
	RAID support
		RAID-0 (striping) mode
		RAID-1 (mirroring) mode

kernel 2.6.x :

Device Drivers -->
	Multi-device support (RAID and LVM) -->
		Multiple devices driver support (RAID and LVM)
		RAID support
			RAID-0 (striping) mode
			RAID-1 (mirroring) mode

Nastavení lila :

#nano -w /etc/lilo.conf
/*Takto nastavené lilo by mělo zvládat bootování
 z jakéhokoliv disku, tzn, že pokud se vám jeden disk rozbije,
 tak systém stejně naběhne
lba32
boot = /dev/md0
timeout = 120
raid-extra-boot = "/dev/hda,/dev/hdc"
change-rules
reset

vga = 0x31A	/*konzole nastavená na 1280x1024 !!!*/
map = /boot/.map
install = /boot/boot-menu.b

prompt
delay = 50

image = /boot/linux-2.6.8-r10
root = /dev/md0
label = Gentoo
read-only

Teď by mělo stačit spuštění příkazu :
#lilo -b /dev/md0 /*lilo se nainstaluje na celý raid